Tak tady je to! Když jsou ty Vánoce :*** A část vymyslela Týnuška,zlatíčko moje.Kdybys tu nebyla tak nevim jak bych žila,protože jsem se ti jako jednomu ze dvou lidí prostě vypsala a za to,že jsi mě poslouchala ti moc děkuju :*
... "Prepáčte,volal som s Tynkou"usmál se. "To je v pohode," řekl Roman. "Ale teraz k Johanke, vieš, má absťak. Silný. Čo s ňou?" "Dáme jej dalšiu dávku, ale menšiu, len o trošku... Pomaly to budeme snižovať, až kým s tým neprestane... Spýtaj sa jej, koľko brala."
Igor
Povedal mi dávku a ja som to jel zohnať. Vrátil som a o pol hodinky. Keď človek vie,kde má hladať je to snadné... Podali jsme jej dalšiu dávku a čakali, kým absťák pomine.
Roman
Svíral som jej dlaň v mojich rukách, mala pevný stisk a drtila mi ich na malé kúsky. Tie bolesti musia byť kruté... napadne ma. Po chvilke otvorí oči. "Romane..." vydechne a snaží sa pousmiať. No veľmi jej to nejde. Je slabá.
Johanka
Absťák mě konečně opustil,Roman mě pevně objímal. Podívala jsem se na něj. Bylo vidět,že má strach. Nechtěla jsem ho takhle trápit,ale nešlo to. Prostě jsem to potřebovala. Věděla jsem,že mi Roman chce pomoct,že Igor si prošel tím samým peklem co já,ale já jsem nevěřila tomu,že se jim povede mě z toho dostat. Přemýšlela jsem nad tím,jak budu dělat Romanovi jenom přítěž,až se mi podařilo znovu usnout. Probudila jsem se až když jsem se dostatečně prospala,po dlouhé době mě neprobudila zima,nebo policie,nebo lidi,kterým jsem vadila. Podívala jsem se vedle sebe a viděla jsem Romana,jak spokojeně oddychuje. Vstala jsem a vzpomněla si na to peklo,které mě provázelo asi hodinu,hodinu jsem kvůli tomu nemohla spát. Ta hodina pro mě byly strašný muka. A jenom díky nim,díky Romanovi a Igorovi jsem se nepředávkovala. Měla bych jim poděkovat a pak bych je měla nechat a poradit si sama. Mohla bych začít třeba nějakou brigádou,vydělala bych si na nějaké bydlení,aspoň v garsonce a pak bych začala normálně žít. Byly to nádherné vyhlídky,ale bohužel nerealizovatelné. Fetovala jsem. To mi bránilo mít normální život! Vstala jsem a šla do koupelny. Vysprchovala jsem se a pak si sedla na gauč a dívala se do prázdna. Za chvilku jsem slyšela kroky a po chvíli se přede mnou objevil Roman. Byl celý rozcuchaný a vypadalo to velice komicky. Musela jsem se zasmát. "Láska! Čo je tu vtipné,chcem sa tiež zasmát!" zjišťoval. "Nic"usmála jsem se a pak se podívala z okna. "Je ti lepšie?" zeptal se. "Myslíš po tom co se stalo v noci?" podívala jsem se na něj. "Hmmm. Vieš,keby som tu nemal Igora,neviem čo by som robil" řekl smutně. "Ale to jste nemuseli,já...Moc ti děkuju a asi půjdu,nechci,abys měl kvůli mě nějaký trápení." Skápla mi slza. "Čo? Kvoli tebe? Miláčik,spamätaj sa. Ja ti chcem pomocť a ty tu premýšlaš nad tým,že odýdeš?" chytl mě za ruku. "Hmmm,já...fakt ti nechci dělat potíže,nebo tak něco"začalo sněžit. "Nad tým vobec nepremýšlaj"usmál se a pohladil mě po tváři. "Kolikátýho je?"zeptala jsem se. "15.12. prečo?" zeptal se. "Že sněží...Co? patnáctýho? Můžu na tebe mít prosbu?" "Možeš,pre teba všetko"usmál se. "Dneska má mamka narozeniny a já...Víš,chtěla bych jí navštívit"poprosila jsem ho. "Všetko bude"usmál se. Objala jsem ho. "Miluju tě,strašně moc tě miluju" "Ja teba viac"usmál se a dal mi pusu na nos. "Pojdem sa prezliect a upraviť a potom zajdeme za tvojou mamičkou"smál se a šel do koupelny. Byla jsem šťastná. Šťastná z toho,že konečně se našel někdo,kdo mě opravdu miloval,koho jsem milovala já a on mě nechtěl jenom sprostě využít. Jemu jsem věřila,šla bych s ním kamkoliv a nebála bych se. Byla jsem opravdu šťastná a nebylo to kvůli drogám,bylo to díky němu. Díky Romanovi.
Asi za hodinu vylezl z koupelny a šli jsme se nasnídat. Pak jsme se vypravili k nám domů. Pamatovala jsem si to sídliště jako svý boty. Hřiště,kde jsem si jako malá hrávala a všechno to,co tu bylo dřív,zůstalo i přes ten rok na svém místě. Až na pár nových aut a toho,že bylo nasněžíno. Dovedla jsem Romana až k domu,kde jsem bydlela. Zazvonila jsem na zvonek. Ozval se hlas. Ten hlas se nezměnil,byl to maminčin veselý hlas,nejspíš s někým slavila. "Kdo je tam?"zeptala se. "Mami,to jsem já"odpověděla jsem roztřeseným hlasem...
To jsem zvedava co bude dal :))