close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Závislost 5.díl

25. prosince 2011 v 11:33 |  Závislost
Všem se strašně moc omlouvám,chtěla jse.m vám ho sem dát už včera,ale nějako to nevyšlo,prostě jsem nestíhala , ale máte to tu... A jasné že tu chci komenty :D


5.díl
Chvilku bylo ticho. Pak se najednou někdo objevil u dveří. Byla to mamka. Nezměnila se,vypadala pořád stejně dobře. Bála jsem se,co řekne,až mě uvidí. Tiskla jsem se k Romanovi a držela ho za ruku. Odemkla dveře a podívala se na mě. V očích měla slzy a já už jsem je cítila taky. "Ahoj mami" řekla jsem potichu. "Dceruško moje" řekla a přišla ke mně. "Mami,hrozně se omlouvám,nechtěla jsem,aby to zašlo až takhle daleko.Nevěděla jsem,co dělám,myslela jsem Bůh ví jaká je to frajeřina,netušila jsem,že do toho takhle spadnu. Promiň mi to,prosím" řekla jsem a objala jí. "Zlatíčko,bude to dobré,promíjím ti to,hlavně že jsi zpátky"opětovala mi objetí. Stály jsme tam dlouho a objímaly se. Ten rok co jsem jí neviděla udělal mnohé. Uvědomila jsem si,jak je pro mě důležitá,že jsem udělala chybu a že se z toho chci vyhrabat. "Všechno nejlepší k narozeninám"popřála jsem jí. "Děkuju moc"poděkovala. "Bohužel pro tebe nemám dárek" dodala jsem smutně. "To nevadí,nejhezčí dárek pro mě je ten,že jsi se vrátila a že žiješ"usmála se. "A abych nezapomněla…Mami,tohle je Roman,potkala jsem ho včera… A věříš na lásku na první pohled?" zeptala jsem se jí. Kývla hlavou. "Ta potkala nás dva" usmála jsem se. "A Romi,tohle je moje mamka"usmála jsem se na něj. "Dobrý deň,rád vás poznávám,Roman" usmál se na mamku a natáhl k ní přátelsky ruku. "Jana"usmála se a přátelsky jí stiskla. "Tak,přece nebudete stát na mrazu,pojďte dovnitř,uvařím vám čaj"usmála se. "Romi,nevadí ti to?"zeptala jsem se. "Nie,len zavolám Igorovi,ať vie,kde sme"usmál se. "Dobře" usmála jsem se. "Tak pojďte"řekla mamka a zavedla nás do bytu. Tam byla celá naše rodina,všichni něco řešili a když jsem vešla,všichni se po mě otočili. "Ahoj"šeptla jsem. Koukali na mě jak na zjevení,první se vzpamatoval táta. "Johy! Ty…ty žiješ?"udiveně na mě zíral. "Jo,všem se moc omlouvám,já,vážně jsem netušila,že to zajde takhle daleko,myslela jsem,jaký je to frajerství a prostě,já…Omlouvám se a doufám že mi odpustíte" podívala jsem se po těch známých tvářích. "Láska,aká je to tu ulica?"zašeptal Roman. Nadiktovala jsem mu ulici a on jí řekl Igorovi a pak zavěsil. "A…Tohle je můj přítel Roman,pomáhá mi"řekla jsem. "Dobrý deň" usmál se na všechny. Oni ho pozdravili a my jsme si pak šli sednout někam do křesla. "Tady máte ten čaj"přinesla nám mamka šálky. "ďakujeme"usmál se na ní Roman. Když jsme dopili čaj,chtěli jsme odejít. "Zlatíčko,něco vám zabalím s sebou" řekla a balila nějaký věci. Pak nám podala tašku a my jsme mohli odejít. "Máš skvelú rodinu" usmál se zase Roman. Jééé! Já ten úsměv prostě miluju! "Vážně si to myslíš?" zeptala jsem se. "Áno. Igor pre nás o chvíľu prijede,tak možme ísť na hojdačky,před tým si sa tam tak zasnene pozerala" usmál se a já přikývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | E-mail | Web | 25. prosince 2011 v 14:58 | Reagovat

Nádherné! Moc se těším na pokračování, tak doufám, že tu bude co nejdřív! :) ;-*

2 Miška Miška | Web | 25. prosince 2011 v 18:27 | Reagovat

Krása! :)

3 Lenuška Lenuška | E-mail | Web | 25. prosince 2011 v 23:10 | Reagovat

Skvělý díl :D

4 >ßelatrix< >ßelatrix< | Web | 26. prosince 2011 v 22:16 | Reagovat

krásné Ladie:)
Nemohla by jsi prosím dopsat "Bude z toho láska?" strašně se mi líbí ten začátek:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Hudba je bezpečná droga. Pôsobí viacmenej tak, ako sa dá čakať. Myslím, že ten báječný pocit z nej prichádza na každého. Je to len rytmus a pohyb...