Tak toto je o ničem,to to píšu do vzduchu? Se mi s těma komentama zhoršujete ľudia! Tak od teď to asi bude zase záviset na vás ty další díly,protože jak tak vidím,dobrou cestou to s váma nejde... :D né robím si prču,budu přidávat,ale prosím vás o komenty,protože ono to je bezva vědět
že si to někdo fakt přečetl ;) a nyní už další dílek! :***
8.Díl
"Igor,ďakujem,prostě...neviem čo by som bez teba robil" bol som rád,že mám takého kamaráta,ako je Igor,pretože len on jej može pomocť a ja chcem,aby sa z toho konečne dostala,milujem ju a strašne ma bolí,keď ju vidím,ako sa trápi. Keď sme s Johankou odišli domov,sadla si na kreslo a pozerala sa z okna. "Zlatko,čo sa deje?" išiel osm k nej. "Co by se mělo dít!?" kričala na mňa. "Neviem,správaš sa divne,ja neviem čo sa deje a nechcem aby si si niečo urobila" povedal som jej na to smutno. "Já...Já potřebuju další dávku...Rozumíš!Potřebuju!!!" zdvihla sa a strčila do mňa. "Láska,upokoj sa,bude dobre"snažil som sa ju upokojiť. "Nic nebude dobrý dokud nedostanu další dávku,slyšíš!?!!" "Láska,prosím zostaň tu" prosil som ju a vytáčal Igora. "Igor,ona...je šialená,neviem čo s ňou... dobře,a prosím prídi skoro,mám o ňu strach" zavesil som. Igor povedal,že ju mám držať v dome,ale ako … Dobre,povedlo sa mi ju tu udržať,bolo to ťažké,ale zvládol som to. "Igor,konečne!" "Roman,prepáč,kde ju máš?" "Tady,neviem,čo s ňou je,len čo sme došli domov,začala byť šialená,chcela ďalšiu dávku,kričala na mňa a vobec. Igor možeš mi pomocť?" "Roman,to bude v poriadku. Ja jej dám dalšiu dávku a pak sa uvidí"usmial sa a išiel za ňou.
Johanka
Jenom co jsme došli od Týnky a Igora,najednou se ve mě něco prostě nějak zvrtlo,prostě jsem začala šílet. Chovala jsem se jako naprostá nemožná kráva. Pak konečně přišel Igor. Dali mi další dávku a hned mi bylo líp...
O rok:
"Romane!Děláš si srandu? Zase jsi se vrátil až v noci a totálně na mol,nevěděl jsi ani jak se jmenuješ,co s tebou je?" řvala jsem na něj přes zamknuté dveře koupelny. "Vieš čo,mohla by si sa predo mnou konečne prestať zamykať a prestala na mňa kríčať? Je to moj život a tak sa mi do neho prestan s**t!" řval po mě zase on. Poslední týden to mezi námi skřípalo a já ještě řešila něco,co nebylo vůbec příjemné. Drogy to nebyli,těch jsem nechala před 4 měsíci. Teď se mi už měsíc nedostavily krámy a pak to do toho všeho nám to s Romanem neklape. Když jsem slyšela že odešel,vylezla jsem z koupelny. Šla jsem do kuchyně,že bych se nasnídala. Vrazila jsem ve dveřích do Romana. Zastavili jsme se. "Prepáč,ja.... nechcel som ti ublížiť" "Omluva,jasně to je ti podobný omluvíš se,ale za hodinu se hádáš a řveš na mě zase. Seš nemožnej,nemůžu pochopit,jak jsem se do tebe mohla zamilovat" řekla jsem potichu a pevně se mu dívala do očí. Uhnul pohledem. Obešla jsem ho a nasnídala se. Pak mě to trklo. Rychle jsem se oblíkla a zamířila do lékarny. "Jeden těhotenský test prosím" vyhrkla jsem na prodavačku. Pak jsem zamířila domů. "Romane,vypadni z koupelny!!"bouchala jsem do dveří. "Počkaj,len jeden pramen" "Konečně!" řekla jsem když vylezl. Podle návodu jsem udělala test a měla jsem čekat pět minut na výsledek. Po pěti někonečně dlouhých minutách jsem se podívala na výsledek a myslela jsem, že se složím. Já jsem těhotná. Bylo mi do breku a i do smíchu. Já jsem těhotná. Vylezla jsem z koupelny,chodila jsem jak tělo bez duše. Tak to bylo další 3 dny celý ty 3 dny jsme se s Romanem hádali.
Kks co se deje s Romanem!