Uznávám,že na blog celkem kašlu a to z vysoka,ale prostě nějako nejsou nápady,no :D Sorry za konec minulýho dílu,ale já jsem potřebovala to nějak udělat :) A teď už další díl-je zase krátký,já vím zhoršuju se :(
10.Díl
Donutilo mě to k dalším slzám,tentokrát toho na mě bylo moc. "No ták...Kľud,všetko bude dobre len sa ukľudni" začal mě uklidňovat Igor,když mě zase uviděl jak brečím. "Igy,teď už to na sto procent nebude tak jako dřív" "Prečo,povedz mi to" "Já...byla jsem adoptovaná a rodiče,teda ty náhradní se mě zřekli" "Čo? Takže ty si sirotek... Ja tiež,moji rodičia zomreli pri autonehode a mal som eště segričku,bolo jej vtedy 5 a lékari mi vraveli,že sa jej niečo ako vymyzala pamäť,takže si z prvých 5 let nič nepamätá a ani nevie,kto som ja. Dali ju na adopciu a odvtedy som ju nevidel. Rodičia zomreli a ja som mal len lehké poranenie nohy. Mal som oproti mojej maličkej segričke dá sa povedať šťastie"řekl a smutně se usmál. "Zajímavý... Jenom zvláštní,že můj příběh je naprosto na vlásek stejný. Ale to by znamenalo že..." "...že sme súrodenci" dokončil za mě Igor větu. Objal mě. "Bráško!" vydechla jsem. "Segrička moja"oba jsme byli šťastní,že jsme se našli. Byli jsme pouzí sirotci,ale našli jsme jeden druhého,což zrovna lehký nebylo. 10 let jsem neviděla svýho brášku! A po 11 letech jsme zjistili,že jsme sourozenci. Byla jsem šťastná a smutná zároveň. Táta toho dítěte,co se za několik měsíců narodí ani neví,že bude táta a ani to vědět nebude,tím jsem si jistá! Neřeknu mu to,proč bych mu to říkala,když o mě nestojí. "Ahooj" ozvalo se najednou. Tynka je doma! Konečně! "Ahoj,co ty tady?" zeptala se,když vešla do obývacího pokoje. "Víš,já... mám 3 zprávy,vlastně 4... 2 dobrý a 2 špatný... Ty dobrý jsou,že mám brášku" usmála jsem se na Igora "Coo? Vy dva jste sourozenci? Tak to je skvělé" smála se Týnka. "Druhá dobrá,je... je že jaksi..." rozbrečela jsem se. "Bude mať dieťa s tým de*ilom"dořekl za mě Igor a stiskl ruku v pěst. "Počkat... CO mi uniklo?" ptala se vyjeveně Týnka. "On sa s ňou rozišel!"řekl Igor a vstal. " P-p-p-počkat? On se s tebou rozešel? Proč,vždyť jste byli ideální pár?" byla Týnka naprosto překvapená. Igor mezitím přecházel po místnosti sem a tam a tam a sem... "Takže jestli to dobře chápu,tak dobré zprávy jsou,že ty a Igor jste sourozenci a že čekáš miminko a ty špatné,že nemáš rodiče a že Roman se s tebou rozešel?" zeptala se Týnka. Přikývla jsem. "Zlatíčko" řekla Týna a objala mě. "Já vám oběma moc děkuju za podporu"řekla jsem a pokusila se usmát,ale místo toho se mi z očí spustily slzy. "Segrička neplakaj,on ti za to nestojí" říkal Igor a snažil se mě uklidnit. "Ale,já s ním mám dítě,pořád mi ho bude připomínat a já nechci!"
Tak to je drsný!!! Ale je fajn, že jsou sourozenci, to je milý...:) Tak honem, strašně se těším na další díl!!! :-D