Jsem milá co? Asi s týdením spožděním,ale aspoň je tu :) Jinak... Vážně se s komentama zhoršujete,třeba tu novou jednorázovku okomentovaly jenom Tris a Zuzka :/ Líbila se vám? Protože jestli ne,přestanu to psát tím stylem co píšu a pokusim se psát tak,aby se vám to líbilo. Takže pište mi sem všichni kdo si to přečtou prosím aspoň nějaký koment,ať vim,kolik lidí si to fakt přečetlo,díky :)
15.díl
Usmáli jsme se na sebe a vešli dovnitř. U dveří se hned zjevil Igor a v závesu za ním Týnka. Oba se do Romana pustili,začli mu vyčítat že se se mnou rozešel a Roman se bránil. A pak jsem si všimla,že Igor ztichl a z očí mu začali 'metat' blesky. Tušila jsem co přijde. "Co tu vůbec ještě chceš po tom všem?" rozkřikla se Týnka a vtáhla mě dovnitř. Igor mu zabouchl před nosem. Nevěřila jsem tomu,co se stalo. Oni ho vyhodili! "To si ze mě snad děláte srandu nebo co?" rozkřikla jsem se na ně já. "Pochop,on se k tobě nechoval hezky a je to přece jenom Roman" domlouvala mi Týnka a Igor přikyvoval. "Pochopíte vy dva mě někdy? Jsou Vánoce,my jsme si to vyjasnili a já ho nemůžu nechat samotnýho!" s těmito slovy jsem otevřela dveře a zabouchla je za sebou. Rozeběhla jsem se za Romanem. Věděla jsem,že bude na naší lavičce nebo u sebe. Doběhla jsem k němu. Zvonila jsem,ale nikdo neotvíral. Všude bylo pozhasínáno. Tam tedy nebyl. Běžela jsem k naší lavičce,kde jsem ho našla,seděl tam a zíral před sebe. Sedla jsem si k němu. "Promiň" zašeptala jsem. "Nie... Veď ty za nič nemožeš" řekl nepřítomným tónem. "Ale... Vždyť tě vyhodili. Oba a Igor... Víš-" "Johanka!!! Možeš mi vysvetliť prečo si odišla a prečo si tu s ním? Ty si nepamätáš ako ti ublížil?"říkal Igor a chyl mě za ruku. "Ne! Je hezký,že se oba staráte,ale je to mezi mnou a Romanem! Tobě může to může bráško bejt úplně někde!"vyškubla jsem se mu a sedla si zpátky k Romanovi. Igor jen stál a zíral na mě jak kdybych spadla z Venuše. Pak se otočil a beze slova odešel. Já se rozesmála a Roman taky.
Je to super! Jsem zvědavá na pokračování :)