close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Závislost 2O.díl

29. ledna 2012 v 21:08 |  Závislost
Tak další z nudných a krátkých dílů :D
A prosila bych komentáře :)


20.Díl
Včera jsem se byla podívat za Romanem. Mluvili jsme spolu,po nekonečně dlouhé době jsem slyšela jeho hlas. Říkal,že do měsíce ho pustí. To mi zvedlo náladu. Do měsíce bude doma! Doma se mnou a s Valentýnkou. Uběhl týden a do pokoje za mnou přišla sestřička a oznámila mi,že můžu jít i s Valentýnkou domů. Zabalila jsem si věci a zavolala Igorovi. Za chvilku pro mě i s Týnkou přijeli. Týna hned začala obdivovat malou,která spinkala. Igor jenom kroutil hlavou nad tím,jak se Týnuš rozplývala. Když mě vysadili doma,začala jsem poklízet. Vybalila jsem si a podívala se na kalendář. Pak jsem odškrtávala každý den z měsíce,až jsme s Igorem zase vyrazili do nemocnice,tentokrát ale s taškama. V nemocnici jsme Romanovi pomohli zabalit a pak jsme dojeli domů. Celou cestu,co jsme jeli držel Roman malou v náručí a hladil ji po tvářičkách. Ona se na něj usmívala a mávala na něj ručkama. Byli sladcí. Když jsme vystoupili doma. Roman 'bojoval' o to,aby mohl Valentýnku odnést dovnitř. Igor odnesl dovnitř tašky a pak odjel za Týnkou. Já zase poklidila a pak jsem si na chvilku sedla,prtože od tý doby,co mě pustili z nemocnice jsem si pořádně neodpočinula. Usmála jsem se,když jsem slyšela jak si Roman povídá s malou.
"Pojdeme za mamičkou? Ale mamička odpočíva,nemali bysme ju rušiť. Dobře Valentýnka,ideme za mamičkou" otočila jsem se a viděla jak ji nese v náručí a usmívá se na ni. Byl šťastný.
"Ako ti je?" zeptal se,když si ke mně sedl.
"Už nejsem balon,takže fajn" zasmála jsem se.
"Je mi ľúto,že som ti nemohol pomocť keď si mala Valentínku v brušku" řekl. "Hmm,ale ani nevíš,jak moc jsem se bála abys přežil,seděla jsem u tebe každý den a první den,co jsem tam seděla,jsem na tebe křičela,ať se probudíš,ale ty pořád nic,všichni se smířili s tím,že umřeš,ale jenom já pořád doufala. Doufala jsem,že přežiješ" do očí se mi nahrnuly slzy a on mi je začal stírat. V tom na sebe malá upozornila. Začla plakat. Musela jsem se usmát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 21:26 | Reagovat

Kouzelné...:) No jo, Týnka asi chtěla Igorov jemněi naznačit, že by měl okamžitě začít pracovat na vlastním miminu...xDDDDDDDDDDHonem pokračování, jsem na tom závislá! ;-D

2 Cookie Monster Cookie Monster | Web | 29. ledna 2012 v 22:31 | Reagovat

To bylo táák sladké :)  rychle potřebuji další dílek, jsem na tom asi ůůůplně závislá

3 zuzka zuzka | Web | 30. ledna 2012 v 14:07 | Reagovat

úú... tak toto bolo super!!! pripájam sa k ostatným závisláčkam!

4 Cookie Monster Cookie Monster | Web | 31. ledna 2012 v 16:26 | Reagovat

Promiň, zapomněla jsem ti napsat, že u mě na webu, je další díl mojí první povídky :)

5 Miška Miška | Web | 2. února 2012 v 18:27 | Reagovat

Krásné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Hudba je bezpečná droga. Pôsobí viacmenej tak, ako sa dá čakať. Myslím, že ten báječný pocit z nej prichádza na každého. Je to len rytmus a pohyb...