
Tak teda další dílek :) Nech sa páči :*
Po hodině se vydala rovnou domů. Zkusila si nějaké kouzlo. Věděla,že ji nikdo nepozoruje. Kouzlo však nefungovalo. Zkoušela to znovu a znovu,ale pořád nic. Zašla do domu. Zkoušela další a další kouzla,ale ani jedno nefungovalo. Pak jí to došlo. Žeby našla svojí životní lásku? Ne,to není možné. Vždyť tady nikoho nezná. Teda kromě těch dvou. Ale to není možný. Ani je nezná. Tyhle myšlenky jí létali hlavou.
"Igor,na toto nie si zvyklý čo?" zeptal se ho Roman,když seděli po škole u něj na zahradě. "Ty si debil" odbyl ho. "To ti žiadna eště neurobila čo?" dál si z něj utahoval. "Roman drž hubu!" zařval na něj Igor. "A tebe sa to nepáči,že o teba nejaví záujem" posmíval se dál Roman. "Povedal som,drž už hubu!" procedil přes zuby Igor a postavil se. "Igor priznaj si to. Ona nie je jako ostatné" řekl Roman. "Vieš čo? Stav sa,že ju dostanem do mesiaca. Do mesiaca sa mi podvolí" řekl s jistotou. "A keď nie?" zasmál se Roman znovu. "Tak sa o ňu prestan zaujímat a nechám ju" odpověděl Igor a plácli si s Romanem.
Seděla na parapetu a nechávala vítr,aby jí cuchal vlasy. Bylo jí tady dobře. Byla daleko od všech lidí a měla tu klid. Zavřela oči a poslouchala zpěv ptáků a užívala si volnost. "Liame! Pojď,půjdeme ven" zavolala na Liama a on k ní poslušně přiběhl. Vyšli před dům a Liam si to zamířil do parčíku. Procházeli se asi hodinu a pak je uviděla. Oba. Šli tam a o něčem debatovali. Měla strach z toho,co by jí byl Igor schopný udělat teď. Byl opravdu tak nevychovaný,uchylný a vůbec? Nebo to byla jenom drsňácká maska před ostatními? To zůstávalo nezodpovězenou otázkou. Snažila se být co nejvíc neviditelná,aby si jí nevšiml ani jeden z nich. Nedívala se na ně,dívala se do země.
ale oni si ju všimli... či? :)