Hate or love???

2. dubna 2012 v 16:33 |  Jednorázovky
Tak po slibech,omluvách a všem tomhle jsem se konečně dokopala k tomu to dopsat. Na to,jak douho jste na to čekali je to krááátké,ale bude vám to muset stačit :D A prosím o komentáře :)
Choco Ladie



Seděla jsem v lavici a tiše plakala. On,můj nejlepší přítel mi řekl,že jsem tlustá kráva. Nechápala jsem to. Vlastně jsem tehdy ani nevěděla co to znamená. Ale vadilo mi,že se mi pak všichni posmívali. A bylo mi to lito. Od té doby jsem se s ním nebavila. Už to je něco kolem osmnácti let. Vlastně mě ani nezajímá. Poříd ho za to nenávidím. Hlavně proto,že jsem si kvůli němu na základce nenašla žádné přátele. Měla jsem jen jednu nejlepší kamarádku,ale ta nebyla ze školy. Bydlela ve stejné bytovce. Vlastně v bytě pode mnou. Věděla o mně všechno a já o ní taky.
"Jdeme?" objevila se jednou před našimi dveřmi.
"Hned jsem tu." zasmála jsem se a začala se obouvat. Vyrazily jsme rovnou do obchodníh centra. Byly jsme už skoro tam,když jsem ho uviděla. Viděla jsem toho,koho z duše nenávidím. Romana. Byl tam ještě s nějakým kamarádem či co to bylo. Pozorovala jsem ho. Pak se otočil a já okamžitě odvrátila zrak. Nevšiml si mě,nevšiml si mě,nevšiml si mě,prosím!
"Hele,Johy! Vidíš toho kluka,jak na tebe čumí?" zasmála se Anča.
"Jo,vidim"procedila jsem mezi zuby. Blížil se k nám. Nenáviděla jsem ho!
"Ále čo tu také pekňučké baby robí sami?"rejpal jeden! Grr!
"Nic vole" řekla jsem a odstrčila ho stranou.
"Proč?" zeptala se mě Anča.
"Co proč?" hraji blbou.
"To jsi slepá? Nevidíš jak se na tebe díval? V očích měl tolik bolesti a tolik smutku. On tě má rád! Pochop to moja!"třásla se mnou.
"Zajímavé" pokrčím rameny a dál se prohrabuji v tričkách.
"No to není možný,ty seš vážně ignorant" zakroutí nade mnou hlavou.
Na další týden
Ančí už do mě naštěstí nehustila to,že mě má Roman rád a já si žila svůj klidný život. Jednou jsem si šla zaběhat. Ach jak miluji běhání. Stavila jsem se ještě pro Ančí a šly jsme. Cestou jsme proběhly parkem a pak zamířily zpátky k našmu bloku. Běžely jsme přes pár přechodů a na tom posledním se to stalo. Najednou jsem uslyšela pískání gum a křik lidí. A poté u jsem neviděla ani neslyšela nic. Byla tam jenom ta černočerná tma. A pak jsem viděla jak se nade mnou sklání někdo s čenými vlasy,Anča to nebyla,ta je má delší a navíc z 9O% blond. Tak kdo to byl? Posadila jsem se a chytla se za hlavu. Bolela mě a cítila jsem,že mám něco s kotníkem. Pak jsem se otočila na již zmíněného človrdu.
Byl to on,Roman. Z očí mi vytryskly slzy a on se na mě jen díval s bolestí v očích. Posunula jsem se blíž k němu a pevně ho objala. Cítila jsem,jak si oddechl a že mě také objal. Najednou jako by všechna nenávist zmizela,jako by ten náraz tu nenávist zničil. Zkoušela jsem ji najít,ale marně. Podívala jsem se mu do očí a viděla,že jsou plné smutku,bolesti,ale i radosti z toho,že jsem u něj. Chvíli jsem se mu dívala do očí a pak se naše obličeje začaly přibližovat. Ucitíla jsem jeho horký dech na svých tvářích a pak se naše rty spojily.
"Milujem ťa" zašeptal. Usmála jsem se.
"Já tebe taky" objímala jsem ho. "Promiň"omluvila jsem se.
"Nie je prečo" políbil mě do vlasů. "Môžem za to ja,nemal som na teba byť zlý,nemal som robiť to,čo som robil. Miláčik,ja som to celé pokazil" řekl a pevně mě chytl pažemi kolem ramen. Najednou se ozvala houkačka. Přijela sem sanitka. Teď jsem ho nechtěla opustit,ale musela jsem. Odvezli mě do nemocnice a tam mi dali sádru. Říkali něco v tom smyslu,že jsem měla štěstí,že jsem vyvázla jen se zvrknutým kotníkem. Neposlouchala jsem je. Přemyšlela jsem co asi dělá Roman,jestli si jen nevymýšlel. Ale něco tam vzadu v hlavě mi řeklo,že to,co říkal byla pravda.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 16:50 | Reagovat

Wow,... to bylo krásné! :) Děkujeme!!! :-*

2 Elíí Elíí | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 19:03 | Reagovat

Krásné :)

3 zuzka zuzka | Web | 2. dubna 2012 v 20:17 | Reagovat

wau.. po dlhšj dobe opäť niečo od teba... super...

4 :) :) | 5. dubna 2012 v 22:47 | Reagovat

Ahoj všichni, jen vám chci říci, věřte či nevěřte, splnilo se mi přání, které jsem měla, a znám další lidi, kterým se to též splnilo, takže nic neztratíte tím,že to zkusíte.

Nevěřím na čáry, ale..............pracují se mnou dva kolegové, kterým se to přání splnilo, takže vám přeji hodně štěstí.

Hodně lidí si není jistých, co by

v životě chtěli.

Dostal jsem tento list přes přítele, udělal jsem, co mi řekl a po týdnu se stalo skutočností to, co jsem si přál.

Tady je přesná kope, takže: funguje

to !

Řekni si pro sebe jedno jméno chlapce nebo děvčate, s kterým by jsi chtěl-a být (3x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl-a dosáhnout v průběhu příštího týdne a řekni si to pro sebe (6x).

Kdybys si měl něco přát, co by to bylo? Řekni si to pro sebe! (9x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl aby se událo mezi tebou a osobou na kterou jsi myslel-a při prvním obrázku a řekni si to pro sebe 12x.

Teď je tu náročná část, vyber si jedno přání z těch na které jsi už myslel-a, zkoncentruj se na to přání jak jen můžeš a nemysli na nic jiného jen na to přání.

Teď řekni svoje poslední a konečné přání vzhledem k přání, které jsi si vybral-a.

Teď když jsi toto dočetl-a, máš hodinu na to, aby jsi to poslala 15ti lidem a Tvoje přání se stane skutočností do týdne.

Čím víc lidem to pošleš, tím plněji se zrealizuje tvoje přání.

Kdyby jsi chtěl-a ignorovat tento list, opak sa ti stane skutečností.

Nebo

se to nikdy nestane..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Hudba je bezpečná droga. Pôsobí viacmenej tak, ako sa dá čakať. Myslím, že ten báječný pocit z nej prichádza na každého. Je to len rytmus a pohyb...