close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vzpomínky zůstanou

28. dubna 2012 v 22:02 | Mrs.Honey |  Jednorázovky
Tak se po dlouuuuhé době ozývám s novou jednorázovkou! Nebudu k tomu nic dodávat,jenom to,že je pro Thoma,on je úžasnej kámoš,i když jsme se zatím ještě neviděli,ale hrozně bych ho chtěla poznat. A pak,je to moje asi nejpropracovanější jednorázovka. Možná krátká,ale což...
Příjemné čítanie...



Sedím na obrubníku a z očí mi tečou slzy. Když pomyslím,že ještě před hodinou jsem seděla u něj doma a objímala ho. A teď tady sedím a jsem bezdomovec.
Od slz mám tváře celé mokré. Nemůžu pochopit to,co se stalo. Ztratila jsem celý svůj život.
Vybavím si jejich očka. Oba měli šedo-modré a na tváři nikdy nemizící úsměv. U něj mi bylo vždy nejlíp a pak se narodil on. Narodil se nám malý Matej. A teď bylo všechno pryč. Neměla jsem nic. Chránil mě a bylo mi u něj dobře. Ach jak nenávidím ten minulý čas.

"Posaďte se" řekne mladý sympatický muž a usměje se.
"Děkuji" usměji a posadím se. Celou tu dobu,co jsem seděla ze mě nespouštěl pohled. Usmála jsem se na něj.
"Ehm... Zdovolíte,prosím?" odkašlu si a už mám zamířeno ven z tramvaje.
"Promiňte..." omluví se a uvolní mi cestu. "Slečno,počkejte!" zavolá na mě přes polovinu tramvaje. Otočím se. Usmívá se. "Mohu vás pozvat na skleničku" zeptá se a dojde ke mně. Jen přikývnu. Jeho sametový hlas je tak uklidňující a jeho oči tak překrásné.

Už nikdy neucítím jak mě jeho silné paže objímají kolem ramen. Už nikdy to nebude jako dřív. Sedím pořád na stejném místě a pohrávám si s kamínky u silnice. Chci zapomenout,ale nejde to. Vzpomínky na to dobré zůstanou navždy.

"A co tak krásná slečna dělá sama v tak velkém městě?" zeptá se a mávne na číšníka.
"Co by? Bydlí tu" zasměji se.
"Sama?" zeptá se a usměje se na mě.
"Hmm" zasměji se a to už je u nás číšník.
"Co si dáte?" zeptá se a on,ten milý neznámý,se na mě podívá.
"Máte vodu?" zeptám se. Číšník přikývne a mladík si objedná jednoho Jamesona. Poté číšník odejde.
"Promiňte,ještě jsem se napředstavil. Jsem Thomas" usměje se na mě.
"Liliana,těší mě..."usměju se.
"Potěšení je na mé straně" řekne a usměje se.
"Tady to máte" řekne číšník a na stůl nám položí dvě skleničky.
"A víš co? Můžeš mi tykat" usměji se a podívám se na něj.
"Rád" řekne a potřese mi rukou.

Hodím kamínkem po silnici. Všechno je pryč! Všechno! Jeho úsměvy,jeho krásné oči a ten pocit,když mne objal. Vždy jsem se cítila v bezpečí a naivně jsem si myslela,že mě ochrání už jen to,že mne objímal. Podívala jsem se směrem kde se ještě včera nacházel můj domov.

,,Miluju tě" zašeptá když si myslí,že už spím. Usměju se pro sebe. Po chvilce už slyším pravidelné oddechování a to mne ukolébává ke spánku.
,,Dobré ránko" usměje se,když otevírám oči. Sedí a pozoruje mě.
,,Dobré" usměju se a protáhnu se. Pak se posadím a zírám před sebe.
,,Jsi dokonalá" řekne a podívá se mi do očí.
,,Jasný,ve spodním" směju se a hodím po něm polštář.
,,Ale je to pravda,věř mi" pousměje se a skolí ho další polštář. Je tak roztomilý když se snaží vyhrabat zpátky do sedu.
,,Thome?" zeptám se se smíchem.
,,Ano Lil?" zmateně se na mě podívá. Cvrnknu ho do nosu.
,,Vsaď se že mě nechytíš" zvedám se z postele a rozeběhnu se do obýváku.
,,O co Lil?" směje se.
,,O pusu" směju se. A běžím co nejdál,aby mne nechytil. Běží za mnou a ani ne po dvou minutách mne dožene a svalí se se mnou na gauč. Chvilku se díváme jeden druhému do očí a pak jsem ucítím jeho horký dech na svých tvářích.

Nenávidím,nenávidím,nenávidím! Nenávidím je! Zničili mi život! Ukradli mi Thomase! Z očí mi tekla jedna slza za druhou. Už nikdy nebudu moct být taková jako doteď,už nic nebude stejné. Seděla jsem na tom chodníku a hlavou mi proudily myšlenky různého typu a pak taky vzpomínky.

,,Co si myslíš že seš?!" z očí mu metají blesky a já sedím a jen přihlížím,jako bych ani nebyla já ten,na koho křičí.
,,Thome?" vejdu jsem do dvěří. Odešel do našeho pokoje trucovat. Bylo to poprvé co jsme se pohádali.
,,Promiň Lil" smutně se na mě podívá.
,,Miluju tě" usměju se a sednu si vedle něj.
,,Já tebe taky" řekne a políbí mě.

První a poslední hádka. Pak už nebylo nic. Vlastně bylo,konec...

,,Lil! Vstávej! Honem!" třese se mnou a rychle pobíhá po pokoji. Všimnu si,že mi dává moje věci do taštičky. ,,Lil,pospěš si" pobízí mě. Vstanu jsem a hodím na sebe nějaké oblečení.
,,Thome co se děje?"ptám se se strachem v hlase.
,,Lil,musíme odsud co nejrychleji zmizet!" řekne a otevře dveře do kuchyně. ,,Minimálně ty se musíš zachránit" přiběhne zpátky a obejme mě.
,,Co se děje?" ptám se už dost rozrušeně.
,,Lil,lásko,miluju tě,na to nikdy nezapomeň. Vždycky jsem tě miloval. A teď odsud musíme rychle zmizet" řekne a vezme mě za ruku. Běžíme dolů po schodech až ke vchodovým dveřím. Otevře je a před nimi stojí několik namakaných chlápků. Leknu se,ale stojím dál na tom samém místě.

Ano,pak to přišlo. Sebrali Thoma a mě taky. Jenže mě nechali žít. Ale moc bych předbíhala. Měla jsem svých pár věcí. Zavedli nás k mostu přes řeku. Bydleli jsme blízko ní,takže to měli kousek. Celou dobu jsem Thoma sledovala. Tvářil se vyrovnaně. Pak se na mě podíval a jeho oči se naplnili slzami. Nechtěl aby mi ublížili. Svázali mu ruce a nohy a zavázali pusu. Pak byl konec. Hodili ho do té řeky....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Patttie Patttie | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 11:53 | Reagovat

:) úplne skvelý blog! ..

2 zuzka zuzka | Web | 29. dubna 2012 v 12:54 | Reagovat

júj.. vôbec to nebolo divné... celý čas som bola  napätí, čo sa stalo.. a ten koniec.. úplne ma to dostalo!

3 zuzka zuzka | Web | 29. dubna 2012 v 12:55 | Reagovat

júj.. vôbec to nebolo divné... celý čas som bola  napätí, čo sa stalo.. a ten koniec.. úplne ma to dostalo!

4 Tris Tris | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 17:02 | Reagovat

Byla úžasná!!! Moc se ti povedla...;)

5 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 2. května 2012 v 23:21 | Reagovat

Ahoj, zdravím .. budu se vracet, budeš stále číst mé povídky ? :-)

6 KeT KeT | Web | 3. května 2012 v 14:53 | Reagovat

No ale co teprve ta chuť :) Bylo to velkolepé, opravdu že jo :)

7 Anet Anet | Web | 6. května 2012 v 19:27 | Reagovat

Bože, máš skvělý texty! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Hudba je bezpečná droga. Pôsobí viacmenej tak, ako sa dá čakať. Myslím, že ten báječný pocit z nej prichádza na každého. Je to len rytmus a pohyb...